SAD | SVĚT A DIVADLO

Úvodní stránka | homepage | otevřené archivy | Eva Tálská

Eva Tálská

Cítím vůči Evě Tálské dluh. Za sebe i za SAD. Do jisté míry je to dáno tím, že SAD vznikl v roce 1990 a tedy se časově míjí s podstatnou částí historie Divadla Husa na provázku, která započala o víc než dvě desetiletí dříve. V SADu tak nenajdou čtenáři reflexe jejích starších inscenací, a to přesto, že jsou mezi nimi – podle mého soudu - vrcholná díla českého divadla. Tak z našeho zorného pole vypadlo např. Jako tako (1978), první její montáž z lidové poezie, dramatizace pohádek Boženy Němcové Svět snů (1981), živě provedená loutkárna Pohnutedlná čtení o Donu Šajnovi a nevinně soužené hraběnce Genovefě (1983) nebo adaptace Seifertovy Písně o Viktorce (1984) – což byly mimochodem všechno inscenace s Ivou Bittovou. Souběžně – a to už je zcela neomluvitelné – SAD opomenul i jednu celou linii tvorby Evy Tálské, a to i když došlo i na porevoluční repliky. Mám na mysli její adaptace nonsenové literatury: Šibeniční písně dle Morgensterna (1968, obnovená 1994), Carrollovu Alenku v říši divů (1973, obnovená 1992) a mé zvláště milované Příběhy dlouhého nosu dle Edwarda Leara (1982). Zmiňuji je tedy alespoň takhle heslovitě na úvod výběru z textů, které SAD Evě Tálské věnoval.

Karel Král     

Věra Ptáčková

Antigoné - vzpomínka na minulost?

/.../  „Před revolucí“ jsem pouze registrovala zdůrazňovanou roli polis v této inscenaci a Kreontovo neustálé vemlouvání se v přízeň Chóru. Vemlouval se obci daleko usilovněji než v přízeň vlastní rodiny. Tam vládl nepokrytě. Ten důraz na obec mi byl najednou daleko srozumitelnější než náhle efemerní svět Anouilhův. Zrála potřeba sdružovat se. Přicházela. Byla v „době“. A tak brněnské představení vypovídalo o různých způsobech podmaňování i o vzájemné vazbě osobních osudů vládců s životem obce. /.../


 

více
Karel Král

Za devatero horami (pokus o cestopis)

Před vchodem do Domu umění stál chumel dětí a mezi nimi seděla na židličce babička, sukni plnou kapes a v kapsách lžičky a bonbóny. Děcka netrpělivě vyhlížela, kdy už konečně přijde ten lenoch Honza, který se kdesi uvnitř tak nevhod válí a válí. Pak se dveře otevřely, Honza byl tady, objevil se i dveřník s vysokým cylindrem na hlavě a spolu s babičkou vedli děti dovnitř. Za nimi jsem vklouzl i já, nepatřičný host, vetřelec do světa, kam mají dospělí vstup zakázán.

více

Bílý dům

neukončený rozhovor s Evou Tálskou o prvním roce "Studia Dům"

Ta vůně byvších lidí proniká domem, ať chceš nebo nechceš. Dlouho a mnohokrát jsem jím procházela a smiřovala se s nimi: ušmudlaná místa kolem klik, nápisy na stěnách i dveřích, bílá místa po obrázcích, někde špína, někde čistota. A všechno to posunuto násilnými vloupáními: vylámané dveře, vyrvané zásuvky, kouty scházejících se partiček. Ta atmosféra není jednoduchá. Budu proti ní stavět úplně nové prostředí - takové, jakou poetika, toho, co budu inscenovat, vyžaduje. Změní se půdorys, barva stěn atd. Stěny a prostor se stávají divadelním prostředkem stejně jako slovo.

více
Miroslav Petříček

Kleist a jeho Katynky

...to vše zvýraznilo možná právě to nejpodstatnější, totiž divadlo jako princip sebepoznání na jedné straně a jako princip hry na straně druhé. Tedy poznání skrze hru, radost z hraní jako oslava divadla, a přitom „žert, satira a hlubší význam“. Schematičnost „drsného divadla“, na němž se křičí, i výjevy vysloveně jarmareční, to vše je velice adekvátní právě oněm víceznačnostem kleistovských loutek; je absurdní klást si otázku, „jak to Kleist vlastně myslel?“, neboť hranice snu a skutečnosti, pravdy a klamu se stírá a ukazuje jako bezpodstatná.


 

více
Jan Kerbr

Šílenství Krále Leara?

Obě inscenace, francouzská i ta domácí, „královské“ téma vlastně jakoby obcházejí. Je tato obtížná role opravdu tou nejzajímavější postavou nesmrtelné tragédie? Není jenom příležitostí, vůči níž se ostatní postavy vymezují, a mohou tak nabývat na psychologické mnohovrstevnatosti?

více
Karel Král

Za všechny krásné panny

Jako verš z básničky zní Tálské titul. Však jsem hledal., zda Se mnou smrt a kůň není Skácelův verš. Přestože není, nacházím v inscenaci obdobu Skácelových vesnických cirkusů a lunaparků, i hřbitovů a pohřbů. Tálská jistě rozumí Skácelové nostalgii. Třeba i té funerální ze Smrti pohřebního vozu.

více
Tomáš Syrovátka

Kříže na Provázku

Přesahují-li v něčem provázkovské pašije rozměr běžného představení, děje se tak nepochybně skrze obraz Krista, ne jeho ukřižování! Odkaz středověké pašijové tradice udržoval při životě kajícné sebeobviňování. Spílání božstvu a podíl na smrti vykupitele zviditelňoval člověku predestinační vinu. Ale co po Freudovi s pocitem viny?

více
Petr Christov

Studio Dům mezi Výprodeji

Hovoříme-li o brněnském Studiu Dům, pak máme na mysli široké seskupení mladých lidí (původně patnácti až dvacetiletých), kteří od roku 1991 prošli „učilištěm” založeným režisérkou Evou Tálskou. I když se totiž původní projekt nazýval „amatérské divadlo vedené profesionály”, jednalo se zároveň o alternativní školu s pozoruhodným profesorským sborem (též Alena Ambrová, Boris Mysliveček, Jana Preková, Miloš Štědroň, Jana Zbořilová, Dušan Ždímal…) a předměty (herectví, scénografie, hudební skladba, v tomto rámci i jevištní svícení, výroba masek, loutek či plakátu, ale také např. vedení peněžního deníku). Divadlem tohoto „studia v praxi” měl být skutečný dům, opuštěný činžák určený k rekonstrukci...

více
Karel Král

Dětem (bajky - básně - balady)

Divadlo a hra jsou synonyma, a dětinskost je samozřejmá součást divadla. Požadovány jsou dětské oči. Lze je i teatrologizovat. Aby byl divák plně účasten na hře, musí za a) pochopit a přijmout její pravidla, za b) zapomenout na to, že to jsou pravidla. Musí zdětinštět: ví, že jde jen o hru, ne o život, a přesto tu hru bere jako život smrtelně vážně. Pro dospělého je trochu problém přijmout roli diváka. Na to už je moc velký, moc důstojný. Civilizovaný člověk si navíc zvykl na pouhou roli, dobře zásobovaného konzumenta. Taky přesycení, které se týká specificky divadla (když je pro společnost převlek, předstírání druhou přirozeností) brání dospělým přijmout hru. S dětmi je to snazší.

více
David Drozd

Pole, úhor, hrob (k některým souvislostem Veselky Evy Tálské)

Ještě než představení začne, z rozvržení scény lze leccos vytušit. Široký obdélníkový prostor je černě vykryt, jeho strohost ještě podtrhují kontrastující lavice ze světlého dřeva kolem stěn. Přes bidlo visí peřina, tušíme připravenou sekyrku a špalek, složený šátek, židle… světnice očekává obyvatele a hosty. Tato světnice nemá okna ani dveře, ale otvírá se přímo do dálky pole nebo sadu. Několik křehkých bílých kmínků tu zastupuje stromy a tvoří dvě brány-dveře. Všechno je klidné, tiché, srovnané. Vlevo vepředu se připravují hudebníci. První na scénu vstupuje žnec, soustředně kráčí prostorem a kosí, připravuje cestu ostatním - za chvíli v něm poznáme Smrt.

více
Jitka Páleníková

Mobilis in Stabili (nad tvorbou brněnské Polárky)

Nejzajímavější je na Tálské režijním přístupu její snové propojování nesourodých věcí a otevřená hravost. Nejdříve nastolí ryze iluzivní princip, kdy má divák pocit, že se na jevišti dějí až filmové triky, a vzápětí tuto umělou realitu zcizí způsobem, který diváka okouzlí svou nelogičnosti a jasným sdělením, že se ocitl ve světě, kde předtím nastolená pravidla a běžné zákony neplatí a kde ho může potkat naprosto vše.

více

DĚKUJEME

http://www.mkcr.czhttp://www.mkcr.cz/statni-fondy/statni-fond-kultury-cr/http://www.idu.czhttp://www.divadlo.cz

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

http://www.malainventura.cz/czhttp://www.ceskatelevize.czhttp://www.hisvoice.cz/http://www.tanecnizona.cz/http://www.cinepur.cz/http://www.revuepandora.cz/https://www.i-divadlo.cz/

Tyto webové stránky používají k poskytování svých služeb soubory Cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů Cookies.
Nastavení Souhlasím
Souhlas můžete odmítnout zde.
×
Nastavení cookies

Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookies dle kategorií, jak vyhovují nejlépe Vašim preferencím.

Technické cookies

Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webové stránky a všech funkcí, které nabízí a nemohou být vypnuty bez zablokování funkcí stránky. Jsou odpovědné mj. za uchovávání produktů v košíku, přihlášení k zákaznickému účtu, fungování filtrů, nákupní proces nebo ukládání nastavení soukromí. Z tohoto důvodu technické cookies nemohou být individuálně deaktivovány nebo aktivovány a jsou aktivní vždy

Analytické cookies

Analytické cookies nám umožňují měření výkonu našeho webu a našich reklamních kampaní. Jejich pomocí určujeme počet návštěv a zdroje návštěv našich internetových stránek. Data získaná pomocí těchto cookies zpracováváme anonymně a souhrnně, bez použití identifikátorů, které ukazují na konkrétní uživatelé našeho webu. Díky těmto cookies můžeme optimalizovat výkon a funkčnost našich stránek.

Preferenční cookies

Preferenční cookies umožňují, aby si webová stránka zapamatovala informace, které mění, jak se webová stránka chová nebo jak vypadá. Je to například Vámi preferovaný jazyk, měna, oblíbené nebo naposledy prohlížené produkty apod. Díky těmto cookies Vám můžeme doporučit na webu produkty a nabídky, které budou pro Vás co nejzajímavější.

Marketingové cookies

Marketingové cookies používáme my nebo naši partneři, abychom Vám dokázali zobrazit co nejrelevantnější obsah nebo reklamy jak na našich stránkách, tak na stránkách třetích subjektů. To je možné díky vytváření tzv. pseudonymizovaného profilu dle Vašich zájmů. Ale nebojte, tímto profilováním zpravidla není možná bezprostřední identifikace Vaší osoby, protože jsou používány pouze pseudonymizované údaje. Pokud nevyjádříte souhlas s těmito cookies, neuvidíte v reklamních sděleních obsah ušitý na míru Vašim zájmům.