S robotsvem neradno si zahrávat (Zaměstnanci varšavského Teatru Studio)

Hlavní hvězdou letošního Divadelního světa Brno se měl stát varšavský Teatr Studio. Režisér Łukasz Twarkowski je tvůrce respektovaný, jeho Zaměstnanci se rok a půl po premiéře mohou pochlubit hostováními od Tbilisi po Groningen a téma „umělá inteligence a lidství“ zní aktuálně. Vše začalo docela slibně. Diváci se sešli v jedné z velkých industriálně vyhlížejících hal na brněnském Výstavišti a usadili se na čtyřech tribunách obklopujících ze všech stran mohutnou kostku opatřenou obrovskými obrazovkami. Po úvodních formalitách v podání ředitele festivalu Martina Glasera a ministra Martina Baxy se z reproduktorů ozval profesionálně „vlídný“ hlas, který v angličtině informoval přítomné, že není nutné sedět pořád na jednom místě, že v průběhu představení nastane několik tříminutových přestávek a že je možné se prostorem pohybovat a usadit se kdekoli dle libosti. Stejně neosobním tónem pak hlas diváky vyzval, aby dění nesledovali emocionálně a předem poděkoval za případnou zpětnou vazbu. Následoval stručný úvod do situace: na palubě kosmické lodi se nachází posádka složená z titulních „zaměstnanců“, sedmi živých lidí a sedmi humanoidních robotů, kteří jsou jejich přesnými replikami. Aby se to dalo rozeznat, jsou roboti označeni písmenem „b“ a číslem, lidé pouze číslem bez písmenka.
Ironický odstup byl v těchto pasážích evidentní. Tím spíš, že následovala série dialogů (dále už se hrálo v polštině), ve kterých živí zaměstnanci vedli bizarně rozbíhavé hovory se svými dvojníky, což znamenalo, že herci pomocí filmového triku mluvili „sami se sebou“. Ve stejné náladě navázal záměrně rozpačitý, ne-li vysloveně trapný pokus přimět je jednoho po druhém, aby na kameru pohovořili o sobě a o své práci. Zde je nutné poznamenat, že herci se publiku předvedli jen výjimečně: vše se odehrávalo uvnitř velké krychle, do které se sice dalo částečně nahlédnout, podstatné však bylo to, co ukazovaly velké obrazovky (uvnitř se kromě herců pohybovalo i několik černě oděných kameramanů). Všichni diváci ovšem na monitorech viděli tu samou projekci, bez ohledu na to, kam se posadili.

ZPĚT K OBSAHU ČÍSLA / ZPĚT K AKTUÁLNÍMU ROČNÍKU