Viliam Klimáček - o autorovi
Viliam Klimáček
Vystudoval v Bratislavě Lékařskou fakultu UK, pracoval devět let jako anesteziolog, potom se začal věnovat divadlu a literatuře. Žije v Bratislavě. V roce 1985 spoluzaložil alternativní divadlo GUnaGU, dnes je jeho umělecký šéf a ředitel.
Píše nejen pro divadlo, ale i pro rozhlas, televizi a film. Autor dvou desítek knih – románů, sbírek básní, konceptuálních pohádek a sborníků divadelních textů.
Napsal asi šedesát her, ale nepočítal je, např. Mária Sabína (1995), Čechov-boxer (2000), Rozkvitli sekery (2001), Hypermarket (2002), Aupairky (2007), Dračí doupě (2007), Jsem kraftwerk! (2010), Kill Hill (2011)), Beat (2012), Mutanti (2012), Nízkotučný život (2013), Socík, sladký socík (2017). Sedminásobný nositel Ceny Alfréda Radoka za nejlepší původní českou a slovenskou hru roku. Jeho dramata se kromě slovenských divadel hrají v Čechách, Rakousku, Francii, Itálii a Kanadě.
Práce z posledního období: paralelní román Vodka a chróm, magicko realistická novela Mária Sabína, historické drama Mojmír II., televizní scénář o A. Dubčekovi Ľudská tvár, pro divadlo Aréna trilogie Husák, Komunizmus, Holokaust, pro GUnaGU Vodka a chróm (2018) o listopadu 1989, který zažil jako mladý chirurg v jedné bratislavské nemocnici. Jeho divadelní thriller Mečiar (naučte sa so mnou žiť) odmítlo několik slovenských divadel.
Nikdy nebol členem politické strany. Nikdy nepostavil barikádu. Nikdy nebyl disidentem. Občanské postoje demonstruje i jako společenský glosátor deníku N. K volbám přišel vždycky.
V Čechách je nejen nejčastěji uváděným slovenským dramatikem, ale i nejčastěji vydávaným dramatikem časopisu Svět a divadlo. Dosud zde vyšlo 17 jeho titulů, z nichž přímo na objednávku SADu napsal hry Díleri, Komiks, Sado (láska v Európe) a Divná doba, divná láska, divné životy. Poslední dvě z těchto her se zúčastnily soutěže o Cenu Ferdinanda Vaňka.
Aupairky a konkubíny jsou přímou reakcí na jeho návštěvu Číny.
