Cena Ferdinanda Vaňka 2015

JSOU TO ZVÍŘATA
a další hry s politikou

Cena Ferdinanda Vaňka 2015

Cristian Ceresoli: Výkon bolesti
„Pánové, ať zvedne ruku každý, kdo zde, mezi námi, měl kdy otce, tátu, protože to bude otec, nad kterým dnes, teď a tady, zcela jistě, bude vynesen rozsudek.“

Chaim Cigan: Paměti krále Achašveroše
(aktovka)
„Ale když píšete dějiny, Vaše Milosti, měl byste myslit na to, že je to navěky! V jedné věci měl Haman pravdu, rozeslal edikt do všech provincií říše, že jsou Židé národ prokletý, vyhubení hodný bez výjimky, a jak by se pak na to dějiny dívaly, kdyby se dozvěděly, že… však víte. Nemluvím o tom koni, ať si ho vodí, ale dějiny? Řeknou si, hele, Židé mu zachránili život, a takhle se jim odměnil? Vy neznáte dějiny!“

Magda Fertacz: Tělo plné bolesti
(hygienické obřady)
„Stojím před vámi a než stačím otevřít ústa, řeknete, že jsem hysterka, neseriózní, blázen, holej zadek, šílená čarodějnice. Stojím tu nahá se splasklým břichem a bez prsou. Musím mluvit a budu mluvit. Děkuji bezmoci, která byla nejdřív jako ta černá zem, z níž vyklíčil hněv, tak obrovský, tak pompézní, že se nevešel do žádného sklepa, ložnice, kuchyně, lágru.“

Nikolaj Chalezin: Return to Forever
„Kluci se rodí pro válku. Holky se rodí proto, aby něčemu naučily své otce. Takže taky pro válku. A pro co se rodí psi? Asi proto, aby je měli rádi. Nebo proto, aby sami měli rádi. Kluk měl psa; a holka, kterou měl rád, měla kocoura. Pes neměl kocoura rád a kocour neměl rád psa. Kluk měl rád holku a holka měla ráda kluka. Kluk a holka byli stvořeni pro lásku, přestože se narodili pro válku.“

DC Jackson: 140 znaků a nic víc
„Jaký je rozdíl mezi tím, co tady teď děláte, a mezi tím, co udělaly ty bestie v Paříži? Liberální fašisti a muslimský fašisti se spojili ve společném tažení proti svobodě slova. Je suis Charlie.“

Tomáš Kafka: Manželské scénky z Casablanky 
„Je to fakt neomluvitelné. To musíte uznat! Kdybyste se slyšel! To by mě opravdu zajímalo, co byste sám dělal, kdyby někdo takhle brutálním způsobem překroutil vaše vlastní traumata! To bylo hnusnější než nějaký bulvár. Víte, jak jsem před sebou v tu chvíli vypadal? Jak jsem se cítil? No představte si, kdyby vám někdo říkal, že závidíte neúspěšným onanistům…“

S.d.Ch.: Poslední husička
(dramatické gastropolitikum vytvořené jak na počest pětadvacátého výročí Sametové revoluce, tak na počest šestašedesátého výročí Vítězného února)
„Najděte si druhou, třetí práci, jinak budeme mít místo husy zase podvyživenou a šlachovitou sportovkyni. A nemyslete si, že ji za vás budu donekonečna žrát! Jsem jen člověk a mám svoje limity a hranice, jako každý z nás! Je jen na vás, za jakých okolností se tu příště sejdeme, jestli budeme s prsty od hoven honit kosti po pekáči nebo si pochutnávat na zlatavé pečínce!“

Viliam Klimáček: Divná doba, divná láska, divné životy
(tri malé hry s dvomi piesňami a jedným ukrižovaním)
„Rozmýšľam, či vôbec má zmysel takzvaným umením takzvane reagovať na tento divný svet, lebo len čo niečo napíšem, v tej sekunde je to už staré, realita to okamžite prepíše. Je rýchlejšia než ja, krutejšia než ja a presnejšia než ja, je to – sviňa jedna nadaná – pekelne dobrý spisovateľ s nekonečnou fantáziou, nie taký chudák ako ja... (odíde)“

Artur Pałyga: Maso
„Zůstávám čistě ze zbabělosti, z normální zbabělosti, kurvanoha! Měl jsem jít na zasedání vlády a na tebe se vykašlat, a vadilo by snad, že ze začátku bych se těžko moh soustředit? Že bych možná dost dobře nevěděl, co jsme vlastně rozhodli. Ale měl bych nějakej reálnej vliv na záležitosti země, společnosti, nebo ne?
Tvůj posranej osud, tvoje rozkládající se tělo a tvůj prochlastanej život mě vůbec nezajímaj!“

Małgorzata Sikorska-Miszczuk: La Loba
(Zpěv nad kostmi)
„Náš otec měl divný status:
Ani živý, ani mrtvý
Vím, že to mělo na mě vliv
Když jsem nádor nahmatala, nešla jsem k lékaři, ani za nic
Dělala jsem, že ho nemám
Tu noc mi bylo strašně zle
Nebylo to moudré – ale bylo to tak
Bála jsem se -“

Csaba Székely: Jsou to zvířata
„„Nemáme žádný cíl. - Jasně, potřebujeme někoho, kdo by nám ukázal cestu. - Kdo by nám určil nový cíl. - Ano. Kdo by nám říkal, co máme dělat. - Jasně. Kdo by nás vyvedl z tohoto beznadějného blahobytu.“