Zameřeno na současné hry (jaro v brněnské Redutě)

Na začátku divadelní sezony 2023/2024 se umělecký šéf Činohry Národního divadla Brno Milan Šotek nechal slyšet, že se chce pokusit více odlišit dramaturgii Mahenova divadla od komornější Reduty. Doslova to charakterizoval jako rozlišení na „Mahenku klasických titulů“ a „Redutu současných her“.
V předchozích letech nebylo rozdělení takto striktní, v Redutě byla uvedena Mirandolína Carla Goldoniho, Molièrův Amfitryon nebo Čapkova Matka. (poznámka redakce: O Amfitryonovi psala v SADu 4/2023 Markéta Polochová - Dvojjediný mýtus), o Čapkově Matce Marek Lollok v SADu 4/2022 - Čeští klasici dnes). Pětice premiér v poslední divadelní sezoně už ale skutečně byla složena výhradně ze současných her a ve třech případech se jednalo o tituly, které byly na českých jevištích uvedeny poprvé. Už na podzim 2023 byla pouhý rok od světové premiéry nastudována hra německého dramatika Mariuse von Mayenburga Noční krajina. Novinkou z německojazyčné oblasti je rovněž dystopie izraelské režisérky Yael Ronen a Dmitrije Schaada (R)Evoluce. Inscenace Krvavý měsíc vznikla podle hry Jaroslava Rudiše, určené přímo pro brněnské Národní divadlo. Další dva texty tvořící dramaturgický plán jsou staršího data. Pokojíček psal Jan Antonín Pitínský už na konci osmdesátých let a premiéru měl krátce po revoluci, v posledních letech se ovšem na českých jevištích neobjevil. To neplatí pro oblíbený Obraz Yasminy Rezy, který v dramaturgickém plánu nahradil její původně ohlášenou hru Krásná Anne-Marie (premiéra je přesunuta na rok 2025) v tomto případě dramaturgická objevnost ustoupila „diváckému potenciálu“.
Novým textům se hodlají na Zelném trhu věnovat i v další sezoně, kdy by měli diváci v Redutě vidět dva autorské tituly – Tomáš Svoboda chystá crazy komedii Brněnské metro a autorský tandem Martin Glaser a Olga Šubrtová představí „nekorektní komedii“ Mešita. V české premiéře bude uvedena hra o sexualizovaném násilí Like Lovers Do (Paměti Medúzy) od další německy píšící autorky s izraelskými kořeny Sivan Ben Yishai a tuto trojici doplní Antigona v Novém Yorku polského dramatika Janusze Głowackého (tento text vznikl na začátku devadesátých let).

jak přežít pokrok Izraelská režisérka a dramatička Yael Ronen patří k významným postavám německého divadla, od roku 2013 je kmenovou režisérkou berlínského Maxim Gorki Theater a za svou práci se dočkala i řady ocenění. Většina jejích děl vzniká v úzké kooperaci s berlínským souborem a pro konkrétní herce, tudíž je nepřenositelná. To ovšem není případ dystopické komedie (R)Evoluce, kterou Ronen napsala společně s hercem a scenáristou kazašského původu Dimitrijem Schaadem. Českou premiéru měla v Brně v režii Lukáše Brutovského a jedná se zároveň i o první do češtiny přeložené dílo této autorky. (poznámka redakce: Svět a divadlo hru vydal v čísle 6/2022)
Ronen a Schaad se inspirovali knihou izraelského historika Yuvala Noaha Harariho 21 lekcí pro 21. století a zabývají se převážně vztahem lidstva a stále dokonalejších technologií. Zavádějí diváky do blízké budoucnosti, konkrétně do roku 2044: situace, ve kterých se postavy ocitají, se tedy velmi podobají těm, jimiž je člověk nucen se zabývat i v dnešní době. Jiná je však optika, kterou jsou nahlíženy, jelikož technologie jsou za těch pár let již mnohem dál, zatímco lidé se mění jen velmi málo.

ZPĚT K OBSAHU ČÍSLA / ZPĚT K AKTUÁLNÍMU ROČNÍKU