archiv II. > Archiv III. > Zkáza Dejvického divadla
Miroslav Krobot a Ondřej Hübl

Zkáza Dejvického divadla

/…/
PROSTOR U ŠATEN POD JEVIŠTĚM, DOPOLEDNE
U velkého stolu před šatnami sedí herci. Mají přestávku. Trojan sedí na svém místě a tužtičkou si dělá poznámky v textu. Plesl leží na lavici za stolem. Volencová si čte časopis o luxusním zboží. Myšička sedí u svého stolku v mistrovské šatně a učí se jakýsi text. Z reproduktoru se ozve Rybákův hlas.
Rybák: Konec pauzy… pojďte nahoru…
(Volencová se obrátí na Myšičku.)
Volencová: Co říkal…?
Myšička: Máme jít nahoru…
Volencová: A řekl kdo…?
Myšička: Asi ne…
(Myšička vstane a zesílí odposlech. Volencová se nevzdá a osloví Trojana.)
Volencová: Řekl, kdo zkouší, Ivane…?
Trojan: Ne…
Volencová: A ty jdeš?
Trojan: Jo…
Volencová: A mám jít taky…?
(Trojan jí neodpoví a zamíří ke dveřím. Z odposlechu se ozve nadměrně zesílený Rybákův hlas.)
Rybák: Pojďte nahoru… prosím… všichni…
(Volencová se vydá směrem k jevišti. Myšička jde za ní. Plesl se zvedne z lavice a otevře lékárničku.)
Plesl: Není tady ibáč…?
(Prochází Neužil.)
Neužil: Vy jste bumbal, pane Plesl?
Plesl: Ty vole, tady je jenom celaskon!
Plesl si zase lehne na lavici.

HLEDIŠTĚ A JEVIŠTĚ DIVADLA, DOPOLEDNE
Krobot sedí sám v první řadě sálu a hraje si se svazkem klíčů. Na jeviště se pomalu trousí herci. Kubařová si sedne na zem k portálu. Vedle Kubařové dosedne na židli Melíšková. Cestou pronese.
Melíšková: Hraje si s klíčema…
Kubařová: A co jako…?
Melíšková: Když chrastí klíčema je nasranej…
(Kubařová to ještě nezná. Na jevišti se mezitím usadil skoro celý soubor. Trojan pije kafe, Krobotová ještě doříkává Holcové historku. Čermák kouří elektronickou cigaretu a opře se o portál vedle Melíškové. Rybák počítá herce. Na jeviště vběhne Mařenčin pes, Mařenka vběhne na jeviště, chytí ho za obojek a odvede ho z jeviště. Rybák dopočítal.)
Rybák: Jsme všichni…
(Krobot zachrastí klíči a řekne.)
Krobot: Tak ten grant jsme nedostali…
(V první chvíli jeho slova nikdo nepochopí, ale pak se strhne smršť otázek a dotazů.)
Trojan: Kecáš…? (Krobot zavrtí hlavou a zachrastí.) A proč jako… jak to zdůvodnili…?
Krobot: To máš jedno… prachy prostě nebudou…
(Neužil se obrátí k auditoriu.)
Neužil: Kecá…
Krobot: Zeptej se Měřky…­
Neužil: Kde je…?
Krobot: Zamkla se v kanclu a bulí…
Babčáková: Máme nějaký sponzory…? (Krobot zachrastí klíči.) Takže nemáme… já jsem samoživitelka…
(Kubařová má v očích slzy. Do ticha Volencová pronese zasvěceně.)
Volencová: V tomhle jsou velký prachy a jedou v tom pěkný svině…
Krobotová: V těch grantech…?
Volencová: Jo…
(Volencová tajemně upírá oči kamsi do dálky.)
Krobotová: Jestli něco víš, tak to řekni… tohle se nesmí nechat bejt… to je to stejný jako s pralesama na Šumavě…
Volencová: Víc říct nemůžu… sorry…
Melíšková: (na Čermáka, který kouří elektronickou cigaretu) Já se z toho tvýho kouře normálně pobleju, Hynku…
Čermák: Tohle nemůžeš cejtit…
Melíšková: Prostě to cejtím… energeticky…
(Trojan vstane a obrátí se čelem k hercům.)
Trojan: Co budeme dělat? Přece nebudeme dělat nějakou nablblou komerci…?
Krobot: Jednám o hostovačce… s Huhtalou…
Trojan: Nekecej…
Volencová: Jo, jo, jo…!!! Já viděla jeho představení ve Vídni…
Babčáková: No a…?
Volencová: Naprostá bomba… /.../

scénář celého seriálu najdete v čísle