archiv II. > Archiv III. > Volební urna
Robert Zeman

Volební urna

Unterbergův kolega Quido Pernitz tvrdí, že skutečný brainstorming v týmu archeologů budoucích vykopávek probíhá na pánských záchodcích během malé potřeby vykonávané u pisoáru. Kolegyně z jejich vědecké branže dokonce vyprovokoval k oficiální žalobě za urážku na cti, když dodal, že v tomto směru mají dámy smůlu, což vysvětluje jejich sníženou vědeckou úspěšnost. I jeho ohledávání demokracie z budoucí perspektivy bylo inspirované letmým dialogem u mušlí. Zde si starší pracovník institutu, postižený silným třasem rukou, nahlas stěžoval, že se při nedávných volbách nemohl trefit do volební urny, a se slovy „takový nesmysl si mohl vymyslet jen člověk“ pomočil Pernitzovi kalhoty. Popuzený Pernitz pak procesem, který nazývá „automatickým bádáním“ či „chrlenou vědou“ vyprodukoval následující archeologickou stať.

QUIDO PERNITZ
OD DEMOKRACIE K ADEMOKRACII
Význam kovové krabice s otvorem ve víku a označené nápisem „volební urna“ byl záhadou do té doby, než se podařilo zjistit její na pohled sice zcela fantastický, přesto však pravděpodobný účel. Díky srovnávací jazykovědě, která odhalila např. spojitost s nápisy umístěnými na náhrobcích („zde odpočívá otec vlasti, jehož si lid zvolil do svého čela“ apod.) se ukázalo, že krabice sloužila ke shromažďování písemně vyjádřeného názoru na to, která osoba má být považována za „otce“ vlasti, vulgo země, národa, obce, možná i týmu nebo družstva. Související zmatek, který naznačuje značné množství synonym, dokládají i mnohá další pojmenování pro onoho „otce“, jenž mohl být prezidentem, premiérem, předsedou, poslancem, senátorem, ředitelem, tajemníkem, kapitánem, vedoucím atd. až po zvláště trefného starostu. Nebyl totiž nositelem ničeho jiného než starostí: měl je on s vlastí i vlast s ním. /…/

celý text najdete v čísle