archiv II. > Archiv III. > Politikovy dobré a zlé úmysly
Paul Wernicke

Politikovy dobré a zlé úmysly

/…/ Maruška Abrová je nejspíš hodná holka. Protože podle sebe soudí tebe, staví na přesvědčení, že – jak říká - „osobám veřejně činným a především pak politikům nechybí dobré úmysly“. Zato veřejnost je natvrdlá a nechce se nechat „motivovat“. Abrová to v recenzi knihy pánů Rowlinsona a Shawa prohlašuje se sveřepou samozřejmostí. Ve své víře přehlíží skeptické intelektuály i chladné vědce. Pročež nebere v úvahu ani rozsáhlý výzkum nazvaný Veselý detektor lži.
Oním detektorem se stali pacienti trpící totální afázií, kteří nejsou schopni rozumět slovům, vnímají však nadmíru citlivě melodii a modulaci hlasu, pročež je nelze obelhat. Ti, kteří výzkum prováděli, použili tzv. Sacksovo měřítko. Vycházeli z příběhu proslulého neuropsychologa, Olivera Sackse, v němž líčí, jak se afatici smáli při prezidentově televizním projevu: předstírání jim totiž připadalo velice směšné (viz Prezidentova řeč z knihy Muž, který si pletl manželku s kloboukem). V rámci Veselého detektoru lži pouštěli vědci afatikům projevy všemožných činitelů a ti se mohli potrhat. Devadesát procent všech řečníků označil „živý detektor“ za lháře. To vysoké procento prolhaných a přesto úspěšných politiků by Olivera Sackse nejspíš nepřekvapilo. Vždyť soudil, že normální lidé si přejí být klamáni. /…/

celý text najdete v čísle