archiv II. > Archiv III. > Význam šťouchanců v sociálních sítích
Bohuslav Vrbenský

Význam šťouchanců v sociálních sítích

Na přelomu 50. a 60. let vynalézali situacionisté různé způsoby, jak prostřednictvím vhodných jednání přivodit osvobozující proměnu společnosti, aby revoluční politická praxe nezaostávala za rozvojem moderních možností produkce, řečeno tehdejším jazykem. Jedním z těchto vynálezů byl rovněž projekt her podstatně nového typu, her negujících princip soutěžení a neoddělujících se od každodennosti. Situacionisté byli přesvědčeni, že i takto je možné čelit „přemíře imbecilit, která je pravděpodobně jedním z důvodů toho, že pracující třída není schopna nabýt politického vědomí“, jak stojí psáno v jednom z jejich manifestů, který byl zveřejněn v červnu roku 1957. K těmto hrám nového typu pak patřila především strategie vychylování (dérive, détournement), jež vytrhávala věci z běžných souvislostí a poté je zasazovala do nových, pokud možno zcela odlišných (ve výtvarném umění se k této metodě často v té době uchyloval například Asger Jorn). Více či méně nápadná intervence do veřejného prostoru měla vnést neklid do stávajících poměrů, zviditelňovat slepé skvrny a ukazovat, že poměry, jakkoli se zdají být stálými, nepředstavují nic nezměnitelného.
Na tuto tradici se snaží navazovat členové české skupiny FOCUS, kteří ji přenášejí do současných podmínek. Tvrdí, že sociální sítě jsou bulvárem pro ty, kdo pohrdají bulvárem, a na tomto poli pak realizují své podvratné hry, které současně chápou jako svého druhu artistic research, výzkum nějak srovnatelný s vědeckým a jeho experimentováním. Jedním z užívaných postupů je performativní anachronizace uživatele sociální sítě prostřednictvím virálních reklam, které jsou zcela zbaveny původního kontextu a ničím neodkazují ke světu, v němž žije průměrný uživatel Facebooku, Twitteru a jiných systémů či diskusních fór. /…/

celý text najdete v čísle