archiv II. > Archiv III. > Tatu Moderno
Cristian Barcellos

Tatu Moderno

Když v roce 2008 vyhrál soutěž o nejlepší hru pyrenejského poloostrova, nazvanou Cena Konce světa, dosud zcela neznámý Al Costa, bylo to překvapení. Hra Tatu Moderno, jejíž název groteskně posouvá pojmenování známé londýnské galerie Tate Modern, byla rychle uvedena v barcelonském Teatro Catalunya a potom na dalších španělských i portugalských scénách. Text pojednává o krajně konzervativním kunsthistorikovi Marcosovi, který ostře kritizuje současné umění. Podle něj se rovná mnoha slepým uličkám. Aby dotvrdil svá slova, představí ve vlastní galerii Tatu Moderno velikou sbírku tetování, formy, kterou má za prototyp oněch slepých uliček. Návštěvníky má galerie přesvědčit o úpadku umění, místo toho se ovšem stane hitem. O výstavu z této sbírky dokonce projeví zájem ironizovaná Tate Modern. Kunsthistorika, jehož záměr pohořel, opustí žena i všichni přátelé, neboť nesnesou permanentní proud nadávek, kterými častuje svět kolem. Tehdy, ve stavu totálního zoufalství, nechá Marcos sám sebe potetovat opakujícím se textem Otčenáše, načež spáchá sebevraždu. Dříve než začne působit jed, který pozřel, se coby nový exponát instaluje do vitríny v podobě ukřižovaného. /…/

celý text najdete v čísle