archiv II. > Archiv III. > Odůvodněný akt posvátného komplotu (hra namísto recenze i kritiky jako adekvátní reakce na týrání intelektuálskou šmírou)
S.d.Ch.

Odůvodněný akt posvátného komplotu (hra namísto recenze i kritiky jako adekvátní reakce na týrání intelektuálskou šmírou)

Tajné, tajnosnubné místo, na kterém stojí Altán progresívního divadla, jehož zadní část je utopena v přítmí. Před ním stojí v zemi zaražen velký falický kámen. Uprostřed altánu stojí AUTOR, dovnitř vstupuje REŽISÉRKA.
Autor: U odkazu Ježkárny Tě zdravím, Sestro!
Režisérka: U odkazu JAMU Tě zdravím, Bratře! Máš?
Autor: Mám. (podává jí pergamenový svitek ovázaný širokou zlatou stužkou)
Režisérka: (políbí svitek) Budiž pochváleno Tvé básnivé mistrovství. Jak se to jmenuje?
Autor: Série bezdůvodných aktů.
Režisérka: Ne!!!
Autor: Ano!!! A je tam všechno, Sestro!
Režisérka: Ne!!!
Autor: Ano!!!
Režisérka: Více nežli ve Tvém Kolapsu?
Autor: Daleko více! Kolaps, to byl pouhý předstupeň, osahávání spodniček Kosmu. Tady (ukáže na svitek) je už uchopen ve své celistvosti, všechno jeho odcizení, krutost a zmar, nehezký a vždy násilný sex, nefunkční vulgarismy a zakládající vyprázdnění. Právě třímáš celé Univerzum, Sestro, na které ale nemám vlastní názor, a tudíž jsem pořídil jeho poetickou svodku. Vsugeroval jsem si, že ohledávám kořeny vlastní nicotnosti a nihilismu, a věru je v tomto textu najdeš!
Režisérka: A má to alespoň hodinu a půl?
Autor: Má to hodinu a tři čtvrtě.
Režisérka: Chvála Thálii! Snad se vyrovnám s tak velkým úkolem.
Autor: Vyrovnáš, protože jsem i vystudovaný dramaturg, což má kromě toho, že si na repertoár dávám vlastní hry i další pozitivum, totiž, že Ti mohu poradit co a jak.
/.../

celý text najdete v čísle