archiv II. > Archiv III. > Cirkus Kellner na place (za obecním úřadem)
S.d.Ch.

Cirkus Kellner na place (za obecním úřadem)

/…/ Chodil jsem bezstarostně kolem bramborových polí a švestkových sadů, když tu náhle, v pangejtu u silnice před obcí Hrubá Vrbka (Kubíkovo rodiště) učinil konec mým nadějím na rekreační pobyt bez přímých kulturních ataků otlučený plakátový stojan, na kterém soustředěná zelená tvář mága opředená žlutavou aurou sršila ze dvou uhrančivých očí magické paprsky, zatímco mezi jeho napřenými dlaněmi levitoval otazník. A ten už mi neměl jít z hlavy.
Cirkus Kellner, hlásal červený nápis rámující plakát a bílá, ručně psaná přelepka upřesňovala: plac u Obecního úřadu. Když jsem stojan obešel, objevil jsem na jeho odvrácené straně další plakát. Tentokrát na něm pod červeným nápisem Cirkus stála na pozadí volně se vznášejícího bleděmodrého boa tvarem připomínajícího dvojici tropických palem (ano, také nevím, jak na to výtvarník přišel) zády otočená varietní tanečnice s výrazným pozadím v tangách přepsaná slovy Magic revue Kellners.
Proč ne, řekl jsem si, proč ne? Otázku proč ano, si v souvislosti s kulturními výzvami nepokládám.
Dvě věci mi byly hned jasné: že si to nenechám ujít, a že si to nevyhledám v žádném vyhledavači.
Dva dny, které do příjezdu cirkusu zbývaly, jsem strávil víceméně zoufalým hledáním známek, že tu opravdu bude. Považuji jej totiž za něco prostě velkého, plného lesku, o čem se všude mluví, okolo čeho je atmosféra radostného očekávání. Po celém Horňácku ale nikde nic.
V den D je autobus do Hrubé Vrbky, který měl být podle mých představ nabitý cirkusovými diváky, téměř prázdný, a já dočista zmalomyslním a začnu celý podnik považovat za mystifikaci podobnou té s falešným supermarketem v dokumentu Český sen. V jihomoravské obci, kde je nastálo zřízen pravoslavný monastýr i s bání, může být dočasně také cirkus, utěšoval jsem se, ale vystoupil raději už na zastávce U kostela, abych se mohl k místu konání přiblížit nepozorovaně a vyhnout se případnému střetu se štábem angažovaných autorských dokumentaristů točících film o zoufalých návštěvnících produkcí úpadkové kultury.
 Ale za budovou místní samosprávy stál opravdový cirkusový stan v barvě nočního nebe posetý stříbrnými hvězdami, navíc nad šapitó mezi stožáry blikal lakonický nápis Cirk, aby bylo úplně jasno. I to mohla být ještě léčka, ale když se ukázalo, že tu je i celé cirkusové zázemí s karavany, dodávkami a sušáky prádla, pojal jsem důvěru a zavolal na muže v černých šatech a černé košili přičesávajícího si u stanu temné vlasy, kde najdu vchod a on mi velmi ochotně hřebenem naznačil, kterým směrem ležení obejít a zmizel za stanovou plachtou.
/…/

celý text najdete v čísle