archiv II. > Archiv III. > Co mám činiti s tímto fanatickým světem? (nové divadlo krutosti Angéliky Liddell a Rodriga Garcíi na 18. FIND v Berlíně)
David Ireland

Co mám činiti s tímto fanatickým světem? (nové divadlo krutosti Angéliky Liddell a Rodriga Garcíi na 18. FIND v Berlíně)

/…/ Jako výraz určitého završení spolupráce Schaubühne s Liddell – případně i jako jistá forma rehabilitace jejího renomé – bylo na FIND letos pozváno nejdůležitější z aktuálně hraných Španělčiných děl, projekt Co mám činiti s tímto mečem? (¿Qué haré yo con esta espada?), prostřední část její Trilogie o nekonečnu (Trilogía del infinito). Základním rozdílem oproti Mrtvému psovi… je v tomto případě ochota autorky nasadit do boje doslova vlastní tělo. Což je ostatně v její tvorbě dosti obvyklé. I díky tomu může dílo plnit funkci kompletní „galerie“ postupů, které v projektech vlastní skupiny Atra Bilis (Jiná žluč) využívá už od devadesátých let.
Základní motiv se týká teroristického útoku v hudebním klubu Bataclan v Paříži v listopadu 2015. Text přitom rozvádí téma krize současné Evropy, jejího „bodu nula“, přičemž samotný podtitul mnohé naznačuje – Pojednání o právu a problému krásy (Aproximación a la Ley y al problema de la Belleza). Titulní verš pochází sice z básně portugalské legendy Fernanda Pessoy, ambiciózní strukturou (celek je tvořen třemi částmi a dvěma pauzami) však inscenace připomíná spíše antickou trilogii. /…/
Španělce se jistou manipulací – avšak uvědomělou a kontrolovanou – daří navodit kontakt s publikem a vytvořit si s diváky emoční pouto. Pro Rodriga Garcíu něco takového obvykle cílem nebývá. Jeho nový projekt Evel Knievel kontra Macbeth v zemi mrtvého Humberta (Evel Knievel contra Macbeth na terra do finado Humberto) už samotným názvem v (brazilské) portugalštině naznačuje komplikovanost a koncept intertextuálních propojení. Dostává se tak až na hranici srozumitelnosti – obdobně jako někdejší filmový radikál Glauber Rocha (1938-1981), lídr politicky angažovaného brazilského hnutí cinema nôvo, k jehož pozapomenutému dílu se García v autorském komentáři k této inscenaci vztahuje. Jeho způsob „vyprávění“ je stejně jako Brazilcův svérázný, neustále uhýbá ze zažitých tradic i jistot kterékoli, nejen divadelní umělecké formy. Samotnou absenci jednoznačného pojícího tématu, soudržné formální struktury či přítomnosti dramatických postav však přitom opakovaně reflektuje. Toto „chybění“ osvědčeného řádu se tak stává jeho vědomým tématem i stylem, a stále se nezdá, že by šlo o vyprázdněnou tvůrčí ironii. Garcíova tvorba se vyvíjí, stejně jako mediální prostředky a artefakty, které může ve svých nových projektech využít. /…/

celý text najdete v čísle

Angélica Liddell: Co mám činiti s tímto mečem?, text, scéna a kostýmy, režie A. Liddell, Iaquiandi S.L a Festival d’Avignon, 2016
Rodrigo García: Evel Knievel kontra Macbeth v zemi mrtvého Humberta, text, scéna a režie R. García, Humain trop Humain – CDN de Montpellier a La Carnicería Teatro, 2017