Weronika Murek
MORY
(Morowe nasze dla nas)
přeložil Jiří Vondráček
5m, 2ž
SYNOPSE
Hra začíná příchodem Chronicky nemocného do nemocnice. Je to dost podivný podnik: vede ho Krejčí a pacienti se sem uchylují nikoli proto, aby se vyléčili, ale aby zůstali co nejdéle nemocní. Kdo se uzdraví, je nemilosrdně vyhozen do nepřívětivého světa venku, kde se musí starat sám o sebe. V nemocnici má pravidelnou stravu, střechu nad hlavou a fasuje čisté prádlo. Jediné co se od něj požaduje, je vypadat dostatečně chorobně a podrobovat se vyšetření, při němž je ovšem kontrolován jeho odraz v zrcadle a kuřecí pařátek zastupující jeho ruku. Není tedy divu, že hlavní zábavou pacientů je značně nesmyslná hra na slepou bábu vsedě. Jediným nesourodým elementem v jinak vcelku spokojeném osazenstvu podivné nemocnice (autorka ovšem implikuje, že nejde o ojedinělý ústav, ale nejnovější trend) je Janička, na pohled lehce bláznivá dívka, o níž není vůbec jisté, zda je či není nemocná a podle vyjádření autorky lze i pochybovat jestli je vůbec živá.
Text je zajímavý především svou vykloubenou („kafkovskou“) logickou a lehce potrhlou atmosférou na pomezí reality a snu.