archiv II. > Archiv III. > Elegenace molekuly
Petr Zelenka

Elegenace molekuly

Tony: (k Petrovi a Haně) Takže, prosím vás, víte, že Američani úspěšně dokončili testy té naší látky tenofovir. Vzhledem k tomu, že tím se skutečně mění způsob, jak se na světě léčí HIV, můžeme očekávat i zájem českých sdělovacích prostředků. A měli bychom na to být připraveni.
Hana: Neměli bychom si připít?
Tony: Na to bude ještě času dost. Teď bych se rád domluvil, co přesně mám říct v médiích. Stručně a k věci.
Petr: Dalo by se říct, že tohle je srovnatelné s objevem kontaktních čoček.
Tony: Kontaktní čočky, prosím vás!
Petr: Myslím svým významem.
Tony: To rovnou můžeme říct, že jsme tenofovir syntetizovali na stavebnici Merkur.
Hana: Mohlo by se říct, že než se látka dostane od nás z laboratoře támhle do té lékarny na rohu, která je vzdálená kolik -- tři sta metrů, tak to stojí miliardu dolarů a úsilí stovek lidí. Jako paradox.
Tony: Ale to je naprosto irelevantní. Prosím vás, držme se elementárních chemických pojmů.
Petr: Taky bysme měli zmínit, že s koncem socialismu na světě v podstatě skončil vývoj léků za státní peníze. Že léky se v tomhle století budou testovat pouze za soukromé peníze, a co z toho vyplývá.
Tony: To je odstředivé. My musíme popsat tři základní typy acyklických fosfonátů nukleosidů a stručně popsat mechanismus, jakým se molekula léku váže na enzym transkriptázy.
Hana: Pane profesore, tomu nebude nikdo rozumět.
Tony: Bude, když to popíšeme srozumitelně. Na střední škole měli chemii, nebo ne?!
Petr: No právě. Střední škola dokázala většině lidí chemii dost znechutit.
Tony: Ale za to chemie nemůže. My ji teď naopak můžeme rehabilitovat. Třeba tím, že jednoduše popíšeme přeměnu monofosfátu v trifosfát v prostředí buněčné cytoplasmy.
Petr: Pane doktore, to je na ně složitý…
Tony: Jak složitý? (urazí se) Tak to řekneme jenom „Dobrý den!“ „Dobrý den, máme to.“
Petr: No, to je dobrý.
Tony: „Bylo to drahý! Funguje to.“
Hana: Ano. To by se říct dalo.
Tony: Nebo jenom „Jo! Hotovo! Léčí to.“ Copak jsme národ blbců?!
Hana: Pane doktore, vy si děláte legraci, ale já se obávám, že chemii budeme muset skutečně vynechat.
Tony: V takovém případě vynechme i biologii. I fyziku, a zeměpis.
Petr: Ale mohlo by se říct, že těma našima molekulama píšeme dějiny.
Tony: Ale jakým jazykem je píšeme? Jazykem chemie. A tu musíme vynechat. Takže vynecháváme i dějiny. Bude někomu vadit, když vynecháme dějiny?
Hana: Mně se to s těma dějinama líbilo.
Tony: Dobře. Řekneme, že s těma našima molekulama píšeme dějiny moderní farmacie./…/

celou hru najdete v čísle