archiv II. > Archiv III. > Uleví se vám! (druhý Warlikowského Levin)
Jan Jiřík

Uleví se vám! (druhý Warlikowského Levin)

Po tříleté pauze (která uplynula od premiéry Francouzů a během níž se Krzysztof Warlikowski věnoval operám ve významných západoevropských domech) se polský režisér vrátil do svého varšavského divadla. Na scéně Nowého Teatru inscenoval pod názvem Odjíždíme hru Hanocha Levina, kterou společně se svým dramaturgem Piotrem Gruszczyńskim doplnil o několik citátů z dalších Levinových her i tvorby Marcina Wichy, Henryka Gryngera a Tadeusze Kantora.
Warlikowski se k Levinovi vrací po třinácti letech, jež uplynuly od doby, kdy ještě coby pravidelně hostující režisér TR Warszawa uvedl jiný text tohoto izraelského dramatika – Kruma. Těžko se tedy hned na začátku vyhnout hledání paralel mezi oběma inscenacemi. Jako bychom sledovali pokračování osudů hrdinů Kruma, kteří se v ničem nepoučili a i po letech se jejich životy točí ve stále stejných bludných kruzích. Tento pocit umocňuje i obsazení: postava Jacka Poniedziałka (v Krumu jako titulní hrdina, v Odjíždíme jako Dani) opět ráda vyvolává hádky se svou matkou (v nové inscenaci ji hraje Ewa Dałkowska, v Krumu byla matkou Stanisława Celińska), Maja Ostaszewska s Markem Kalitou znovu hrají frustrovaný pár, jenž by si - nebýt neustálého manželčina ponižování manžela – ani nevzpomněl, co ho vlastně drží pohromadě. Podobný je i samotný začátek obou inscenací. Stejně jako KrumOdjíždíme začíná projekcí na obrovské plátno umístěné nad scénou. Tentokrát je to animace, která doprovází lamentaci jednoho z hrdinů Odjíždíme nad vlastním životem. Zde však další podobnosti končí. Zatímco Krum řešil krizi středního věku marnotratného syna navracejícího se z Ameriky, v případě inscenace Odjíždíme těžko říci, kdo je hlavním hrdinou. Ten je spíše kolektivní (členové několika rodin a obyvatelé blíže neurčeného místa). Lze se sice domnívat, že děj se odehrává v Izraeli, nicméně žádné konkrétnější informace nám to nepotvrzují. Jedna z postav (Bella Magdaleny Popławské) sice v úvodní scéně tančí s izraelskou vlajkou před zrcadlem, jinak se ale o místě děje hovoří jako o „této zemi“. Nevíme ani, zda se příběhy hrdinů Odjíždíme odehrávají někde na malém městečku, v metropoli či na její periferii.
Celý jevištní příběh se rozpadá do více či méně dlouhých scén, v nichž může kdokoliv alespoň na moment naznačit svůj osud, respektive v jeho krátkých záblescích variovat vyprávění o bezvýchodnosti a zoufalství té které postavy. Jedinou jistotou nové inscenace Krzysztofa Warlikowského je pak smrt a následný pohřeb. A nutno dodat, že navzdory ponurému tématu je Odjíždíme jedna z nejvtipnějších inscenací, jakou jsem od tohoto polského režiséra viděl. Byť je to humor velmi černý, až funebrální. Ostatně už samotná Levinova předloha má podtitul „komedie o osmi pohřbech“./…/

celý text najdete v čísle

Hannoch Levin: Odjíždíme, režie Krzysztof Warlikowski, Nowy Teatr we Warszawie, 2018