Kornel Fabricius

Glitch

Příběh je velmi známý: dvěma zaměstnancům jisté americké výzkumné laboratoře, zapojené do přísně tajného výzkumu vysokoenergetických laserů integrovaných do počítačově řízených zbraňových systémů nové generace, se podařilo v době vyhodnocování experimentálních dat získat několik minut počítačového času k vlastnímu výzkumu. „Výzkumu“ v uvozovkách, jak je asi třeba dodat, protože jejich experiment poněkud vybočoval z toho, co se v oné laboratoři běžně provozovalo, prostě proto, že oba IT specialisté (dodnes zůstávají v anonymitě) se ve svém volném čase věnují hledání možností nových technologií a jejich využití při umělecké tvorbě. Proto například experimentují s méně obvyklými (a pro vědce naprosto irelevantními) způsoby vizualizace procesů, které se odehrávají v mikrosvětě; jejich zájem však nevyvolává vždy jen to, co se zde děje za složitých a extrémních podmínek, nýbrž mnohem triviálnější interakce, jejichž parametry lze snadno a v podstatě bezúčelně – upravovat. Cílem není fyzikální objev, nýbrž složitá dynamická struktura na hranici mezi chaosem a řádem. A neodmyslitelnou součástí jejich kreativního usilování je to, co se označuje jako glitch. Tedy cosi jako chybová manipulace digitálních dat, resp. jejich softwarového zpracovávání. /…/

celý text najdete v čísle