archiv II. > Archiv III. > Vraťme umění jeho lesk (Automatický odstřelovač)
Petr Boháč

Vraťme umění jeho lesk (Automatický odstřelovač)

Každoročně na začátku října se koná multižánrový festival 4+4 dny v pohybu, jehož performativní část má na starosti dramaturg a jeden ze zakladatelů festivalu Pavel Štorek. Jeho výběr se dlouhodobě stáčí k projektům angažovaného divadla v nejširším slova smyslu, divadla, v němž je kladen důraz na znejišťující otázky, na experimenty, na to, jak vypovídat o extrémních zkušenostech. Výjimečné postavení ve výběru mají projekty, které jsou nějakým způsobem spojeny s vizuálním nebo konceptuálním uměním, balancující na hraně performativní instalace. I v letošním ročníku festivalu se jeden splňující dané kritéria objevil v programu. Do Prahy byl již podruhé pozván Julian Hetzel, tentokrát s jeho nejnovějším počinem Automatický odstřelovač. Tento nizozemský umělec, žánrově nezařaditelný, oscilující mezi konceptem, současným tancem a vizuálními instalacemi se zaměřuje na extrémní existenciální témata, která rezonují napříč naší společnosti tekuté post-postmodernity.
S lidskou existencí neodmyslitelně souvisejí pudy. Bez pudu k přežití by pro člověka vymizel horizont budoucnosti, neexistovaly by žádné plány, naděje, touhy. Bez pudu k smrti, pudu k sebezničení by nedocházelo k iniciování konečnosti, díky níž si člověk uvědomuje, že jeho konání musí být smysluplné. Oba dva životní extrémy předurčují člověka k permanentnímu zápasu o identitu a oba se protínají v lidském jednání. Bez pochopení jednání jako činu (v tomto případě nelze striktně mluvit o chování) by bylo těžké ukázat si, jak nesmyslně zní věta z anotace k představení: „Dívat se znamená zabíjet.“ a jak spekulativní je samotný název Automatický odstřelovač. Pro dokreslení lze citovat jiné pasáže z anotace: „Abyste mohli zabíjet, musíte se dobře dívat – stejně jako návštěvníci galerie.“ nebo: „Představení je bitvou a jeviště je bojištěm.“ /…/

celý text najdete v čísle

Julian Hetzel: Automatický odstřelovač (The Automated Sniper), režie J.Hetzel, Frascati Theater Amsterdam ve spolupráci s ism&heit, 2017